|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
European Neighbourhood Policy (ENP) - problematic issues and reform
Havel, Matej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Práca zhodnocuje vývoj ENP od vzniku politiky po súčasnosť v dvoch sektoroch, a to spolupráca v oblasti spravodlivosti a vnútorných záležitostí a liberalizácia obchodu. Hlavným cieľom práce je vymedziť problematické oblasti, ktoré sú spoločné pre oba sektory a celý región pod dáždnikom ENP. Analýza oboch sektorov vychádza primárne z oficiálnych dokumentov Európskej Únie, ktoré vyhodnocujú doterajší progres v rámci politiky. Jasne stanovené indikátory a štruktúra dokumentu deliaca sa na dve hlavné časti reprezentujúce jednotlivé sektory demonštruje ich spoločné znaky. Obe sektorálne analýzy sú ukončené čiastkovými závermi ,ktoré stručne sumarizujú slabé a silné miesta daného sektoru. Každá sektorálna analýza sa delí na prvú fázu, ktorá popisuje charakter daného sektoru s ohľadom na aktérov, nástroje a vyváženosť politiky. V druhej fáze analýza vyhodnocuje progres v rámci daného sektoru. Záverom práca predkladá celkový sumár hlavných problematických okruhov.
|
|
|
Vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství
Komárková, Hana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analýza Evropské politiky sousedství, která vznikla v roce 2004 v souvislosti s východním rozšířením Evropské unie. Cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit se svými sousedy oblast stability, prosperity a blahobytu. Vzájemné vztahy jsou založeny na závazcích v oblasti vlády práva, dobrého vládnutí, respektu k lidským právům, prosazování principů tržního hospodářství či udržitelného rozvoje. Politická spolupráce je doplněna o finanční pomoc EU poskytnutou sousedním státům, které by měly díky této pomoci implementovat potřebné reformy zavádějící sdílené hodnoty. Diplomová práce se proto snaží zjistit, jaký je vliv EU na vnitropolitickou situaci sousedních států v rámci Evropské politiky sousedství. Hypotéza předpokládá, že čím vyšší finanční pomoc poskytuje EU sousedním státům, tím roste její vliv na vnitropolitickou situaci sousedních států.
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
Vliv Evropské unie na Blízkém východě (v kontextu ekonomicko-politické spolupráce a Unie pro Středomoří)
Gajdáčková, Zuzana ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na Blízkém východě" zpracovává problematiku role a vlivu Evropské unie (EU) v regionu. Práce dokazuje, že Evropa, resp. EU měla a má trvalé zájmy na Blízkém východě a že její vliv v blízkovýchodním regionu od 90. let 20. století významně posiluje, a to i díky vznikající společné politice EU vůči tomuto regionu. Rostoucí vliv EU na Blízkém východě bude zkoumán prostřednictvím zahraniční politiky EU s akcentem na její ekonomické a politické, resp. bezpečnostní cíle. Práce vyzdvihuje mocensko- politické a civilizačně-kulturní vazby mezi regiony jako základ pro porozumění komplexnosti vlivu EU na region. Dále výzkum charakterizuje zahraniční politiku EU na Blízkém východě z hlediska vzniku a vývoje, aktérů, nástrojů a ekonomických a politických, resp. bezpečnostních cílů. Z hlediska ekonomických cílů se práce věnuje zejména energetickým vazbám se zaměřením na ropu a zemní plyn. Z hlediska politických, resp. bezpečnostních cílů, práce prokazuje, že EU na počátku 21. století zvýšila svou přítomnost na Blízkém východě, především prostřednictvím civilních misí v Palestině a Iráku. Vznik Unie pro Středomoří v roce 2008, která má za cíl institucionalizovat již probíhající spolupráci mezi EU a středomořským prostorem, zdůrazňuje fakt, že snahy EU v regionu jsou...
|
|
| |
|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
Vliv zahraniční a sousedské politiky EU na sousední země: případ Moldavska
Kohút, Jakub ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou. Představuje EU jako unikátní entitu v evropském prostoru, která ovlivňuje své sousedství prostřednictvím své "měkké síly", tzn. nenásilnými prostředky. Takové prostředky jsou sice nezávazné a právně nevymahatelné, přesto mají na dané země určitý dopad. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mají tyto prostředky konkrétně na Moldavskou republiku. Obzvláštní pozornost je věnována přenosu těch hodnot a norem, které jsou pro EU klíčové (demokracie, právní stát, ochrana lidských práv, apod.). Autor se na problematiku dívá z perspektivy sociálního konstruktivismu.
|
|
|
Zahraničněpolitické vztahy Evropské unie a Ukrajiny v letech 2004-2011: od Evropské politiky sousedství k Východnímu partnerství
Havlíček, Pavel ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato bakalářská práce představuje případovou studii zabývající se zahraničněpolitickými vztahy Evropské unie a Ukrajiny v letech 2004-11. Konkrétně se práce zaměřuje na Evropskou politiku sousedství a Východní partnerství, které tvořily základ vztahů v tomto období. Analýzou vzájemných vztahů se práce snaží zodpovědět výzkumnou otázku, z jakého důvodu se Evropské unii v tomto období nepodařilo prosadit své zahraničněpolitické cíle na Ukrajině. Za účelem zodpovězení otázky práce ve třech kapitolách chronologicky popisuje a analyzuje vývoj evropské zahraniční politiky na Ukrajině a její přijetí ukrajinskou stranou. První kapitola se zabývá historií partnerství mezi EU a Ukrajinou v období 1991 až 2004, ze kterého si vybírá nejdůležitější body relevantní pro vývoj po roce 2004, kdy byla spuštěna Evropská politika sousedství. Na tu se práce zaměřuje v druhé kapitole, která nejprve mapuje vznik a charakter této politiky a později se dostává ke konkrétním bodům, které Evropská politika sousedství přinesla vývoji vztahů s Ukrajinou. Závěrečná část se týká politiky Východního partnerství a stejně jako druhá kapitola nejprve popisuje vznik a obsah tohoto projektu. Druhá část kapitoly přináší pohled ukrajinské strany na Východní partnerství a poukazuje na limity, které vzešly ze srovnání Evropské politiky...
|
host ::
RSS.